Abstract This paper addresses the need for a more comprehensive framework of excellence in higher education, which goes beyond academic achievement alone, placing emphasis on its integration with ...personal characteristics, and acknowledging the diversity in the student population. Two research studies were conducted to establish this comprehensive framework. The pilot study aimed to offer a conceptual definition of the excellent university student according to the perceptions of the academic community. The study, which involved 26 teachers and 159 students, was informed by teacher interviews, student essays, and focus group discussions. The established conceptual framework of excellence was based on a subset of essential attributes that could be embodied by a real student. The conceptual framework comprises facets of expertness, proactive learning, and being a good person organised within the dimensions of educational and personal excellence. It is complemented by academic achievement and underpinned by genuine study motivation. Building upon the findings of the pilot study, the main study aimed to develop and implement a systematic procedure for identifying excellent students. The study, which involved 53 teachers and 112 students, was based on a multisource assessment of multiple contextually relevant criteria of excellence. The identification procedure involved three phases: teacher nomination and assessment, academic achievement assessment, and peer assessment. As a result, 10 excellent students were identified who met all the conceptual criteria of excellence. In conclusion, this paper presents a comprehensive conceptual and methodological framework for defining and identifying excellent university students, grounded in both theoretical principles and empirical findings.
Cílem příspěvku je představit problematiku psychodidaktiky s ohledem na vztahy mezi vzdělávací teorií a praxí a přispět do diskuse o uplatnění psychodidaktického hlediska v učitelském vzdělávání.
...Metody: Předmětem kvalitativní analýzy byly písemné reflexe výuky vypracované podle transdidaktického přístupu metodikou 3A studenty učitelství ve třech etapách jejich studia. Z celkem 479 reflexí jsme vybrali 45 textů od 15 studentů z devíti studijních oborů. Výběr proběhl prostřednictvím intenzivního vzorkování. Kódovanou jednotkou byly determinant výuky. Ty byly sledovány metodou induktivní analýzy, pomocí kódování v programu Atlas.ti.
Výsledky: Ve třech etapách studia jsme v reflexích vysledovali výskyt a kvalitu 29 determinant výuky přiřazených do tří okruhů: ontodidaktického, psychodidaktického a psychologického. Ontodidaktický okruh zahrnuje 9 determinant výuky a 576 kódovaných jednotek, psychodidaktický 16 determinant výuky a 310 kódovaných jednotek, psychologický okruh 20 determinant výuky a 490 kódovaných jednotek. Při srovnání etap studia byl zjištěn postupný pokles četnosti kódů identifikovaných v psychologickém okruhu a nárůst četnosti v okruhu psychodidaktickém.
Závěry: Z analýzy obsahu reflexí vyplývá, že jejich autoři pohlížejí na kódované determinanty výuky převážně sdruženou perspektivou oborové didaktiky a psychologie. Tato tendence zesiluje během studia s nárůstem oborově didaktických poznatků. Uvedená zjištění nově zdůrazňují otázku, do jaké míry a kvality se v konkrétních předmětech učitelského vzdělávání uplatňuje psychodidaktické hledisko: propojení poznatků oborové didaktiky a pedagogické psychologie do komplexní psychodidaktické kompetence pro činnost učitele ve školní třídě.
Článek je zaměřený na cíle výuky psychologie pro učitelské obory ve vztahu k obsahu výuky. Na tuto problematiku kurikula se díváme skrze výpovědi studentů, kteří absolvovali výuku psychologie na dvou ...pedagogických fakultách: jedné v České republice a jedné na Slovensku. Z hlediska obecně formulovaných cílů výuky psychologie – funkční psychologické gramotnosti – článek nabízí kritický pohled na aplikační rovinu výuky psychologie, kterou studenti kladně hodnotí a vyžadují, ale se kterou mohou být spojené dva obecné stereotypy vnímání psychologie: (1) věda, která dává rady, návody, tj. „kuchařky“, (2) a umožňuje „testovat“ a poskytuje „testy“.
Uvedené stereotypy vnímání psychologie totiž stojí na opačném pólu od funkční psychologické gramotnosti. Identifikaci těchto kritických oblastí cílů výuky psychologie spojených s aplikační rovinou by měla být věnovaná pozornost napříč formami kurikula. Navrhovaným východiskem je rozvoj kritického a psychologického myšlení ve výuce psychologie.
Klíčová slova: funkční psychologická gramotnost, představy studentů, postoje studentů, výuka psychologie, stereotypy ve výuce, kurikulum.
This study examined the association between work-related coping behaviour and experience patterns (WCEP), career choice motivation, and motivational regulation in first-year German teacher education ...students and their counterparts from the Czech Republic. The key finding of the present study was the association between the desirable health-promoting work-related pattern and the more autonomous higher-quality types of motivation. Regarding the cross-country differences, German students differed significantly from Czech students in terms of WCEP assignment. Whereas German teacher education students displayed more frequently the healthy work-related pattern, Czech teacher education students, on the other hand, tended to be more vulnerable to burnout.
Rozvoj hlasu pro pedagogickou komunikaci - mezi reflexí a prožitkem
In this article, we focus on the need to improve the quality of the way in which teachers express themselves professionally and we ...discuss one of the methods of voice development in educational communication - voice education as a psychosomatic discipline. At the theoretical level it is discussed primarily by means of an important stage in voice training - voice change - referred to as a specific component of a person's Self-experience. Furthermore, we focus on the structure of reflection at different levels of psychological distance (Bullough) and in analogy to Zuska's conceptualization of esthetic experience we differentiate between the levels of the reflecting Self and the reflected Self. To illustrate the theoretical description of the general principles associated with voice education which can be utilized in other human expression disciplines, we include excerpts from written reflections and transcribed conversations of students who completed the Voice and Speech Education as a Psychosomatic Discipline course at the Faculty of Education, University of South Bohemia in Ceske Budejovice.
Voice Development for Educational Communication - between Reflection and Experience In this article, we focus on the need to improve the quality of the way in which teachers express themselves ...professionally and we discuss one of the methods of voice development in educational communication - voice education as a psychosomatic discipline. At the theoretical level it is discussed primarily by means of an important stage in voice training - voice change - referred to as a specific component of a person's Self-experience. Furthermore, we focus on the structure of reflection at different levels of psychological distance (Bullough) and in analogy to Zuska's conceptualization of esthetic experience we differentiate between the levels of the reflecting Self and the reflected Self. To illustrate the theoretical description of the general principles associated with voice education which can be utilized in other human expression disciplines, we include excerpts from written reflections and transcribed conversations of students who completed the Voice and Speech Education as a Psychosomatic Discipline course at the Faculty of Education, University of South Bohemia in Ceske Budejovice. PUBLICATION ABSTRACT
Disertační práce je zaměřena na psychologické souvislosti mezi rozvojem hlasového projevu a vývojem sebepojetí jedince v psychosomatické hlasové výchově. Cílem je vytvoření teoretického konceptu, ...který s pomocí soustavy vysvětlujících konstruktů povede k hlubšímu porozumění praxi psychosomatické hlasové výchovy a k přesnější komunikaci o ní zejména pro pedagogickou oblast. V empirické části práce byly teoretické konstrukty ověřovány v tzv. smíšeném výzkumu. V kvalitativním výzkumu jsme zpracovali 24 případových studií, z nichž podrobně uvádíme tři. Prostřednictvím faktorové analýzy vlastního Dotazníku charakteristik hlasu jsme provedli pilotní ověření platnosti konstruktu hlasová mohoucnost. Dále jsme porovnávali výsledky hlasové intervence při rozvíjení hlasové mohoucnosti a sebehodnocení studentů psychosomatické hlasové výchovy a u dalších dvou skupin, ve kterých probíhal jiný typ sebezkušenostní přípravy než hlasové. Interpretace výsledků nás vedla k závěru o zvláštním výchovném efektu exprese.
PDF
