This book analyses whether the EU’s drift towards European strategic autonomy presents a challenge or a window of opportunity for its small member states to advance their security interests. The ...volume presents small states’ perceptions of European strategic autonomy, highlighting their expectations and concerns. The chapters focus on the depth and breadth of European strategic autonomy, national security considerations, assessment of the impact on transatlantic relations, the expected outputs, and its potential impact on the EU’s institutional structure. It also shows how systemic circumstances and the interests of powerful states, either belonging to the EU (France, Germany, and Poland) or having a significant say in European security architecture (the US), establish opportunities and constraints for the small states to shape European strategic autonomy. In particular, the study focuses on the diverging interests of the Baltic states (Estonia, Latvia, and Lithuania), Belgium, Denmark, Greece, Hungary, and the Netherlands. It demonstrates that, in most cases, European strategic autonomy is perceived not as an alternative to NATO but as a supplementary element that could facilitate the development of national military capabilities, indigenous defence industries and resilience to non-military threats. Ultimately, the book suggests that national approaches towards European strategic autonomy mainly stem from pragmatic national security and foreign policy considerations, while largely ignoring grand strategic ideas. This book will be of much interest to students of European politics, security studies, and international relations. The Open Access version of this book, available at www.taylorfrancis.com, has been made available under a Creative Commons Attribution-Non Commercial-No Derivatives 4.0 license.
Diversity of Belonging in Europe analyzes conflicting notions of identity and belonging in contemporary Europe. Addressing the creation, negotiation, and (re) use of diverse spaces and places of ...belonging, the book examines their fascinating complexities in the context of a changing Europe. Taking an innovative interdisciplinary approach, the volume examines renegotiations of belonging played out through cultural encounters with difference and change, in diverse public spaces and contested places. Highlighting the interconnections between social change and culture, heritage, and memory, the chapters analyze multilayered public spaces and the negotiations over culture and belonging that are connected to them. Through analyses of diverse case studies, the editors and authors draw out the significance of the participation or exclusion of differing community, grassroots, and activist groups in such practices and discourses of belonging in relation to the contemporary emergence of identity conflicts and political uses of the past across Europe. They analyze the ways in which people’s sense of belonging is connected to cultural, heritage, and memory practices undertaken in different public spaces, including museums, cultural and community centres, city monuments and built heritage, neglected urban spaces, and online fora. Diversity of Belonging in Europe provides a valuable contribution to the existing bodies of work on identities, migration, public space, memory, and heritage. The book will be of interest to scholars and students with an interest in contested belonging, public spaces, and the role of culture and heritage. Susannah Eckersley is Senior Lecturer at Newcastle University, UK, an Associated Research Fellow at the Leibniz Centre for Contemporary History (ZZF) in Potsdam, Germany, and the Project Leader of en/counter/points – a collaborative European research project on public spaces and belonging funded by HERA. Her expertise is in memory, museums, difficult heritage, migration, identities, and belonging. Claske Vos is an anthropologist and Assistant Professor in the Department of European Studies at the Humanities Faculty of the University of Amsterdam, the Netherlands. Her current work focuses on the intersection of EU funding, cultural activism, and enlargement. Her expertise is in European cultural policy, cultural heritage, Southeast Europe, and European identity formation.
Článek se zaobírá otázkou rozšíření Evropské unie ve vztahu k evropské identitě. Autor diskutuje koncepty národního státu, politické a kulturní identity a vztahuje je k případu Evropské unie, aby ...demonstroval lišící se odůvodnění stojící v základech konstituce Evropské unie (utvářené hlavně technokratickými a manažerskými metodami) a národních států (kombinujících kulturní a politickou moc). Probírá komplexitu těchto otázek v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie o země střední Evropy a věnuje pozornost synkretické povaze hlasu středoevropských zemí, jehož mohou v Evropské unii užívat.
Evropská integrace a neustále vzrůstající význam nadnárodní úrovně rozhodování vedly k významným změnám prostředí, v němž operují zájmové organizace. Jeden ze způsobů, kterými se zájmové organizace ...vyrovnávají s těmito změnami, je sdružování do federací zájmových skupin na evropské úrovni. Tento článek si klade za cíl analyzovat možné výhody a příležitosti, které členství v evropských federacích přináší socioekonomickým zájmovým skupinám (odborovým svazům a zaměstnavatelským organizacím). V první části je text zaměřen na zhodnocení výhod členství v evropských federacích. Druhá se pak zabývá analýzou specifik socioekonomických organizací, především vzhledem k jejich pozici „evropských sociálních partnerů“. Zvláštní pozornost je věnována roli a pozici zájmových skupin z nových členských států střední a východní Evropy.
Článek se zaměřuje na nové ne-evropské imigranty v USA a zemích EU a zvláště na náboženství (primárně islám), která si s sebou do nových destinací přinášejí. Text srovnává situaci v USA se situací v ...zemích EU, stejně jako odlišné tradice vyrovnávání se s problémem role náboženství ve veřejném životě a přizpůsobování se náboženským "jiným" v západní Evropě a v USA. Zatímco v západní Evropě můžeme být svědky rostoucích obtíží ve vztazích mezi islámem a převažujícím evropským sekulárním diskurzem, je situace v USA mnohem lepší. Tento fakt lze vysvětlit stukturou amerického denominacionalismu, který je lépe připravený na začlenění nových náboženství do amerického občanského náboženství, přestože ani zde není daný proces jednoduchý.
Autoři se ve svém článku zaměřují na zkoumání životního běhu a s tím související společenské změny. Poukazují na rychlé společenské změny v posledních desetiletích. Životní běh představuje hlavní ...sféru integrace jednotlivce do společnosti, ale i hlavní sféru napětí mezi nimi. Rozvoj osobnosti se stává jak projektem, tak odrazem společnosti a společenských požadavků. S postupující modernizací se nejenom v Severní Americe, ale také v Evropě uspořádání životního běhu stává stále dynamičtějším, méně standardizovaným a více v režii jedince samotného. Analýza moderního životního běhu se proto snaží zjistit, do jaké míry ztratily biografie své determinující rámce, mezi něž patřil sociální původ, gender, věk a etnická příslušnost, a zdůrazňuje, jak se utváření prostřednictvím strukturálních sil přesunuje k sociálním procesům vyjednávání mezi jednotlivcem, sociálními sítěmi, strukturami příležitostí a institucemi.
Why did »equality« become prominent in European societies based on hierarchy during the Enlightenment? What does »equality« imply for societies, politics, or legal systems? The contributors to this ...volume draw on various historical case studies, from visionary practices in revolutionary France and the collection of data on the poor in 19th-century Germany, to claims raised under the minority regime of the League of Nations and the anti-discrimination politics of the UN and India. The dynamics of universalizing equality are contrasted with a concept asserting that equality must be limited to and by order. The contributions thus explore concepts of equality from the perspectives of history and law and show that practices of comparing were essential when it came to imagining others as equal, fighting discrimination, or scandalizing social inequalities.
Pro rozvoj oborů souvisejících s udržitelným rozvojem na vysokoškolské úrovni jsou zapotřebí především změny v samotné výuce. Aby poukázali na procesy související s touto transformací, zkoumali ...autoři (předpoklady pro) rozvoj kompetencí vysokoškolských pedagogů ve 13 zemích střední a východní Evropy a srovnali tato zjištění s podobnými poznatky z jiných evropských zemí. Pro analýzu situace byl využit průzkum, v němž byly zjišťovány národní podmínky pro VUR na úrovni VŠ; samotné kompetence pak byly vybrány z příkladů dobré praxe v případových studiích, vypracovaných podle vzoru kompetencí EHK OSN. Výsledky ukazují některé nedostatky v profesním rozvoji vysokoškolských pedagogů: pěstování kompetencí není obecně věnována pozornost a chybí zvláště v oblasti VUR. V důsledku toho jsou přístupy a principy VUR aplikovány ve zkoumané části světa méně často. Z širšího pohledu vyplývá, že příležitosti pro rozvoj kompetencí na úrovni VŠ existují, ale jsou nerovnoměrně rozděleny mezi jednotlivými zeměmi. Pro podporu profesního rozvoje kompetencí vysokoškolských pedagogů v oblasti VUR je důležitým faktorem pochopení environmentálního vzdělávání ve vztahu k vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a také přijetí inter– či trans–disciplinární perspektivy. Autoři tvrdí, že oborový přístup je hluboce zakořeněnou součástí akademické kultury ve všech post-socialistických zemích střední a východní Evropy, zatímco pro udržitelnost je zásadní transdisciplinární přístup a širší zapojení zúčastněných stran. Kontext prezentovaného výzkumu tvoří projekt University Educators for Sustainable Development (UE4SD), do kterého je zapojeno 53 partnerů z 33 evropských zemí; jejich spolupráce má pomoci určit nejlepší způsoby, jak rozvíjet kompetence vysokoškolských pedagogů ve výuce udržitelnosti. Některé výsledky tohoto projektu jsou v článku stručně představeny.
Aiming at generating evidence for formulating targeted and cost-effective public health interventions for the effective control of alcohol use (AU) in emerging adults in South Eastern Europe. The ...study's objective was to assess if alcohol users experience adverse childhood experiences (ACE) more often than non-users, and to identify which ACE victims are the most vulnerable to AU.
The data was collected in 2010-2012 in two cross-sectional studies conducted in university settings in Montenegro and Romania (overall response rate 89.1%). In the present study, 3,283 students were included. The international ACE Study Questionnaires were used as a base for study instruments for collecting information on ACEs, health behaviours, and socio-economic factors. The association between AU and individual ACEs, adjusted to background factors, was assessed by using logistic regression.
From the child maltreatment group, three ACEs were included in the final model as statistically significantly associated with AU, all of them from physical neglect/abuse types: frequently being hit so hard to have marks or being injured (OR=1.68; p=0.012), frequently being spanked (OR=1.38; p=0.012), and frequently having no person to take to the doctor if necessary (OR=0.58; p=0.031). From the household dysfunction group, two ACEs were included in the final model: exposure to mental health problems in the household (OR=2.85; p<0.001), and living with a problematic drinker/alcoholic (OR=1.51; p=0.019).
The effect of exposure to ACEs on AU persists into emerging adulthood. This should be considered when developing cost-effective response to AU burden through targeted interventions, in particular in settings with scarce resources.
PDF
