Područje Varaždinske vojne granice sve do 1630. godine nije bio jasno omeđen prostor. Prva nastojanja jasnijeg prostornog omeđivanja tog dijela Vojne krajine potječu iz 1630. godine kada je ...donošenjem Statuta Valachorum valjalo definirati prostor na kojem će se spomenuti vlaški zakon primjenjivati. Početkom 18. stoljeća dolazi do reforme Vojne krajine u sklopu koje je stvoren novi teritorijalni ustroj Varaždinske vojne granice, tzv. Varaždinski generalat sa sjedištem u Koprivnici. Tako se 1749. godine ukida stari kapetanijski ustroj te se uvode dvije pukovnije - Đurđevačka i Križevačka. Nakon što je 1765. sjedište pukovnija i Generalata premješteno u Bjelovar stvoreni su uvjeti za razvojačenje nekih rubnih dijelova Varaždinskoga generalata, osobito dijelova njegovih slobodnih i kraljevskih gradova - Križevaca i Koprivnice. Nakon odluke o uspostavi nove teritorijalne organizacije Varaždinskoga generalata valjalo je razriješiti brojna ispreplitanja civilnog teritorija s teritorijem Vojne krajine. Najveće promjene dogodile su se upravo na području Koprivnice i Križevaca čiji su teritoriji vraćeni u sastav građanske Hrvatske. Razgraničenje koje je počelo odmah nakon izdvajanja Koprivnice i Križevaca iz sastava Vojne krajine zbog brojnih zemljišnih sporova trajalo je sve do 1777. godine. Istodobno počinje i novo razgraničenje cijeloga Varaždinskog generalata koje traje do 1771. godine. U graničnom području između Varaždinskog generalata i građanske Hrvatske do 1771. godine razmijenjeno je ukupno 25 sela: šesnaest sela građanske Hrvatske pripalo je Varaždinskom generalatu, a devet sela pripojeno je Provincijalu. Tako je stvorena nova granica Varaždinskog generalata koja će činiti granicu s građanskom Hrvatskom sve do 1871. godine kada je Generalat konačno ukinut. Analiza teritorijalnog razvoja i razgraničenja Varaždinskog generalata temelji se na arhivskom gradivu Ratnog vijeća u Beču, spisima Ujedinjene bansko-varaždinsko-karlovačke Generalkomande, zapisnicima Gradskog poglavarstva Koprivnice pohranjenim u Varaždinu i Zagrebu te originalnim kartama razgraničenja pohranjenim u Komorskom arhivu u Beču i Hrvatskom državnom arhivu u Zagrebu.
Na temelju zapisnika sjednica Vlade Srpske autonomne oblasti Krajine razmatra se kako je to tijelo djelovalo i kojim se problemima bavilo od svoga osnutka sredinom 1991. i do kraja te godine, kada je ...proglašena Republika Srpska Krajina. Na temelju ovih dokumenata
može se zaključiti da je vodstvo krajinskih Srba u sklopu raspada socijalističke Jugoslavije bilo ustrajno u svojoj težnji da se u potpunosti odvoji od Hrvatske i ostanu u krnjoj Jugoslaviji pod srpskom dominacijom. No, političke težnje krajinskih Srba stvorile
su brojne probleme u organizaciji života u područjima koja su bila pod njihovim nadzorom, što je bilo izazvano prekidom ustaljenih gospodarskih, prometnih i drugih veza s ostalim dijelovima Hrvatske. Ovi problemi ostat će značajka života na područjima pod nadzorom krajinskih Srba i u kasnijem razdoblju.
Provider: - Institution: - Data provided by Europeana Collections- All metadata published by Europeana are available free of restriction under the Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain ...Dedication. However, Europeana requests that you actively acknowledge and give attribution to all metadata sources including Europeana
Z pohledu utváření klimatu a zachování dostatku vody v krajině hraje vegetace v životním prostředí člověka zcela klíčovou roli. Díky výparu vody (evapotranspiraci) přeměňuje většinu dopadající ...sluneční energie na skupenské teplo vody a chladí své okolí výkonem několik set W.m-2. Evapotranspirace snižuje teplotní gradienty a stojí na začátku tzv. krátkého cyklu vody, díky němuž se voda do krajiny opět vrací ve formě srážek. Vegetační kryt v krajině tak významně zmírňuje dopady globální klimatické změny a pro zachování dostatečného množství vody v krajině pro budoucí generace má klíčový význam. I přesto však je, bohužel, všeobecné povědomí o této úloze vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu poměrně nízké. Nedostatečná pozornost je tomuto tématu věnována již v rámci školní výuky. Následující článek přináší výsledky sondy, která jako první v českém prostředí mapuje znalosti začínajících studentů učitelství přírodopisu k tomuto tématu. Sonda odhalila velmi malé povědomí o roli vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině u začínajících studentů přírodopisu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Kritickými místy jsou zejména nedostatečná znalost principu transpirace a pochopení zákonitých souvislostí mezi fyzikálními a fyziologickými ději a úlohou rostlin v malém cyklu vody.
Provider: - Institution: - Data provided by Europeana Collections- Slikovita razglednica Žužemberka je bila junija 1916 poslana v Ljubljano.- All metadata published by Europeana are available free of ...restriction under the Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication. However, Europeana requests that you actively acknowledge and give attribution to all metadata sources including Europeana
PDF