Článek se z environmentálního hlediska zabývá vztahem spotřeby domácností a procesu individualizace. Ukazuje se, že domácnosti se svým spotřebitelským chováním podílí významně na devastaci životního prostředí. Na otázku, zda je proces individualizace hybnou silou rostoucí spotřeby, však nelze jednoznačně odpovědět. Text nabízí oba pohledy na možné působení individualizace. Empirický výzkum prokázal nižší a strukturálně ekologicky příznivější spotřebu u vybraných environmentálně uvědomělých domácností. Je tato výsledkem udržování tradičních vzorců chování, nebo projevem individualizace? Jednoznačný vliv individualizace na růst lidské spotřeby pak vidí dosud publikované práce (např. Sanne a Ropke) především ve zvyšujícím se počtu domácností a jejich materiálové vybavenosti. Vývojem českých domácností, jejich počtu a možnými dopady jejich spotřeby na životní prostředí se zabýváme ve druhé části stati.